Jdi na obsah Jdi na menu
 


Bečov nad Teplou

Poloha: na cestě mezi Karlovými Vary a Mariánskými Lázněmi
O Hradu:

Hrad s královskou celnicí byl založen jako léno Koruny české počátkem 14. století na ochranu křižovatky důležitých zemských cest. Nejstaršími doloženými držiteli jsou páni z Rýzmburka. Z tohoto období pochází nejstarší část hradu - spodek okrouhlé věže na jižní straně a část mohutné čtyřpatrové obytné věže obdélníkového půdorysu.

 Rýzmburkové rozvíjeli zdejší dolování cínu a roku 1399 dosáhli povýšení přilehlé obce na   město. Přesto prodali Bečov roku 1407 Oldřichu z Házmburka, od něhož získal panství podobně jako Andělskou horu a další statky míšenský porkrabí Jindřich Starší z Plavna. Protože byl nepřítelem krále Václava IV. a později i husitů, stal se hrad cílem útoku hejtmana Jakoubka z Vřesovic. Ten sice hrad dobyl, usadil se však na nějakou dobu na jiném dobytém panství pánů z Plavna - Andělské Hoře. Později se páni z Plavna na Bečov vrátili a prodali ho teprve koncem 15.století Pluhům z Rabštejna. Za jajich panství zaznamelnal Bečov období bohatství a rozkvětu díky výnosům z cínovch dolů v Horním Slavkově. Právě tehdy, v letech 1502 - 1547, byl hrad rozšířen a přestavěn prakticky do dnešní podoby. Přibyla druhá, ještě větší obytná věž a spojovací křídlo, o něco později ještě malý renesanční palác.

 Za šmalkaldské války se Kašpar Pluh z Rabštejna postavil Ferdinandu I., protože se obával ztráty výnosů z těžby cínu. Po porážce přišel o bečovský i ostatní majetek a život si zachránil útěkem do Míšně.

 Za třicetileté války změnil Bečov několikrát majitele, byl několikrát pleněn a označen za pustý. Roku 1624 koupil hrad Questenberkové a částečně ho opravili, panským sídlem se však už nestal. Dědic Questenberků Dominik Ondřej z Kounic a Ritenberka dal na ostrohu mezi hradem a městem roku 1753 vystavět nový později barokní zámek sestávající z obdélníkové dvoupatrové obytné budovy a přilehl osmiboké kaple na půdorysu někdejší bašty. Poslední šlechtičtí majitelé, belgický vévodský rod Beaufort-Spontini, uvažovali o romantické přestavbě hradu. K té však naštěstí nedošlo a cenná středověká památka se tak zachovala v mimořádně autentickém stavu.

Nejcennější součástí expozice na Bečově,  a po korunovačních klenotech i v ČR, je relikviář sv. Maura, unikátní památka evropského významu. Pochází z 1.čtvrtiny 13.století. Dřevěná skřín je pokryta bohatou zlatnickou výzdobou