Poloha: cca 34km na severozápad od Olomouce
O hradu:
První zmínka o hradu je z roku 1317, kdy jej držel zakladatel Búz z Bouzova, zřejmě příslušník rodu Bludovců. Se střídání šlechtických rodů na hradě se měnila i jeho podoba. Největšího rozkvětu dosáhlo panství za pánů z Kunštátu, kterří jej vlastnili od roku 1396 téměř do konce 15. století. V jejich době byl hrad rozšířen, vzrostla jeho obranyschopnost i obytný komfort. V roce 1408 dostal hrad Bočka z poděbradské větve rodu. Poslední středověké dostavby provedl v první polovině 16. století Hanuš Haugevic z Biskupic a jeho potomci.
Roku 1558 postihl hrad požár, po němž nedošlo k úplné obnově. Zanedbával ho po dvě století i řád německých rytířů, kteří ho vlastnili od roku 1696 do roku 1939. V období okupace se stal hrad sídlem oddílu SS.
Hradu hrozil osud mnoha jiných hradů, které byly po ztrátě rezidenční i pevnostní funkce opuštěny a změnily se postupně ruiny. Velmistr řádu arcivévoda Evžen však zahájil roku 1896 rozsáhlou romanticku přestavbu, která učinila z hradu reprezentativní symbol středověkých řádových tradic.
Po pečlivém průzkumu a dokumentaci starších staveb byla pod vedením architekta Georga J. Hauberissera stržena severní křídla a vystavěn nový dvoupatrový palác. V něm je rytířská síň malířsky vyzdobená motivy rytířů a rostlinným dekorem se znaky držitelů Bouzova. Interiér doplňují cenné řebářské práce místních umělců. Jižní palác, také od základů nový, se stal letním sídlem. V jeho středu jsou umístěny barokní sluneční hodiny.
achovalejší hradní prostory byly pouze opravovány. V nejstarším hradním paláci je zbrojnice. Pracovna a obývací místnosti jsou vybaveny původním barokním nábytkem. Ústřední místností je přijímací sál, který sloužil také jako jídelna. Sál je zdoben citáty řadových představitelů a renesančními obrazy.
Nejvýznamějším dílem hradního nádvoří je novogotická kaple, s jejíž výzdobou se započalo roku 1900. Uvnitř je šest náhrobků řadových velmistrů pocházejích z Německa. Pozdně gotický deskový oltář je z 15.století stejně jako socha sv. Jiří z Benátek. Novorenesanční kašna na nádvoří zakrývá studnu vytesanou ve skále do hloubky 52 metrů. §